Laguna je uměle vytvořená nádrž, která nemá přítok ani odtok, což ovlivňuje kvalitu vody. Je zanesena organickými nečistotami - jako jsou exkrementy ryb, spadané listí či pyl. Látky se ve vodě rozkládají a vzniká černé řidší bahno, které při vytažení silně zapáchá hnilobou. To se odráží i na stavu vody, která už teď na jaře podle měření na místě odpovídá kvalitě vody tak ze začátku letních prázdnin.
Bakterie by měly zničit 20 cm bahna. Vodní plocha se rozkládá na 2,75 hektarech a na odstranění bahna bude použito 152 kg směsi. Na vodní hladinu se aplikuje bakteriální směs, která rozloží bahno, zastaví hnilobní proces a také sníží množství sinic i zelených řas, a navíc se zvýší koncentrace kyslíku ve vodě.
Přípravek loni vyzkoušeli na městském rybníce rybáři a s jeho výsledkem byli spokojeni. Vrstva hna se snížila o 11 cm.
Na začátku 80.let minulého století patřila Laguna k vyhledávaným místům pro letní rekreaci, ovšem později - právě kvůli nánosům bahna - se sem Přerované přestali chodit koupat. Po povodni v roce 1997 se situace ještě zhoršila. Na podzim roku 2008 nechalo město vodní plochu vyčistit sacím bagrem. Odstranění 90 cm bahna trvalo 6 týdnů a radnice za něj zaplatila tři a půl milionu korun. Bagrování ohrožovalo živočichy. To se navíc neukázalo jako ten nejlepší způsob likvidace - kromě finanční náročnosti byl problém i s odvozem, uskladňováním a likvidací mnoha tun bahna. Bagrování se navíc muselo provádět v době, kdy hrozilo co nejmenší ohrožení živočichů, kteří ve vodě žijí - především pak škeble rybničné.
Nový přípravek by tak měl být daleko ekologičtější. Přípravek dostal povolení k aplikaci v nejvyšším pátém ochranném pásmu vod Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách, kde se kvalita vody zlepšila natolik, že je průhledná do osmi metrů z počátečního půl metra.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Přerovský zpravodaj
Zdroj fota: pixabay.com