Linku na přeměnu plastového odpadu na olej pro petrochemický průmysl čeká „velká“ EIA, která prověří vlivy záměru na životní prostředí.Takový je závěr takzvaného zjišťovacího řízení zveřejněný ministerstvem životního prostředí. Proti zprovoznění linky ve Šternberku nedaleko místního sídliště se postavilo vedení města. Svůj nesouhlas sdělil ministerstvu i nespočet místních obyvatel.
Starosta: Nepřejeme si, aby byl záměr ve městě realizován
„Nepřejeme si, aby byl záměr ve městě, navíc v blízkosti sídliště, vůbec realizován. Příprava projektu tedy pokračuje, nicméně ten jde do velké EIA, za což jsme rádi,“ reagoval starosta Stanislav Orság na ministerský závěr po provedeném zjišťovacím řízení.
„Budeme sledovat, co se bude dít s projektem dále, a pokud bude zjištěno, že znamená rizika pro životní prostředí, podnikneme další kroky, aby se ve Šternberku neuskutečnil,“ dodal.
K záměru „Výroba minerálního oleje Šternberk“, se kterým přišla do města pražská společnost ADI OIL, se vyslovilo město Šternberk, kraj, hygienici, inspekce životního prostředí, odbor ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí, Hnutí Duha, spolek Arnika a stovka místních občanů. Požadují důkladnější posouzení záměru vzhledem k životnímu prostředí.
15 důvodů pro EIA
Jen odbor životního prostředí šternberského městského úřadu předložil patnáct důvodů, proč by měl být záměr projednán v rámci EIA.
Mimo jiné poukazuje na nevhodné umístění linky v lokalitě, ve které již v současné době dochází k překračování imisních limitů pro denní koncentrace PM10 a roční koncentrace benzo(a)pyrenu, a v blízkosti nejbližší obytné zástavby.
Odpor ze strany obyvatel
Na odpor narazil plán firmy u samotných obyvatel. Stovka z nich napsala ministerstvu, že nesouhlasí se zprovozněním linky na území Šternberka, protože se obává značných rizik pro životní prostředí i zdraví obyvatel.
Lidé požádali o posouzení záměru v rámci EIA a dožadují se vydání nesouhlasného stanoviska k jeho realizaci. V „petici“, kterou podepisovali, kritizovali zavádějící tvrzení v popisu záměru.
„Je v něm uvedeno, že v depolymerizační lince budou zpracovány plastové odpady z ruční třídící linky. Co se stane, pokud zaměstnanci třídící linky do procesu pošlou nevhodný druh plastu (PET, PVC)? Nedovolte, aby zdraví obyvatel města bylo ohroženo uvolňováním toxických látek!“ stálo na arších na nástěnkách blízkých panelových domů.
Inspekce? Bez připomínek
Naopak bez připomínek a požadavku na posouzení záměru z hlediska dopadu na životní prostředí obyvatel nechala záměr v rámci zjišťovacího řízení Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Olomouc. Zásadní připomínky nepřipojili ani olomoučtí hygienici.
Podle ministerstva životního prostředí, které je v tomto případě správním úřadem a proces EIA vede, vyplynulo ze zjišťovacího řízení, že záměr může mít významné dopady na životní prostředí, a proto nařídil posouzení podle příslušného zákona.
„Dokumentaci EIA je nutné zaměřit především na vliv na obyvatelstvo a veřejné zdraví, zajištění kvality vstupního materiálu, řešení zdravotní nezávadnosti a rizik nakládání s výstupními produkty, vlivy na ovzduší, vody, zápach, hluk,“ diktovalo ministerstvo prioritní oblasti.
"Spalovna v přestojení"?
Společnost ADI OlL se chystá ve Šternberku rozjet moderní linku, která by měla ročně vyrobit 292,3 tun minerálního oleje. Surovinou pro výrobu bude plastový odpad – kapacita do 348 tun/rok. Jde o technologii, kdy elektrickým ohřevem topných pásů vzniká z drceného plastového odpadu minerální olej. Vedlejšími produkty jsou plyn a tuhý odpad.
Zatímco kritici mluví o „Spalovně v přestrojení“, investor se vůči takového označení ostře ohradil. Škodlivé látky do procesu rozkladu plastu na surovinu pro petrochemický průmysl podle něj nevstoupí.
„Je to v našem zájmu. Kritické látky vyjmeme, počítáme s dotříděním,“ bránil se na setkání s občany jednatel ADI OIL Eduard Wipplinger.
Podobná výroba i jinde
Wipplinger sdělil jíž dříve Deníku, že firma nechce spustit nic nevyzkoušeného. „Podobné provozy jsou například na Islandu či ve Španělsku. Francouzský Total takto zpracovává potravinami znečištěné plastové obaly a vyrábí z nich olej jako surovinu pro svůj chemický průmysl,“ bránil se. Podle firmy jde o bezpečnou alternativu spalování a skládkování nerecyklovatelných obalů.
Šternberk nevozí nerecyklovatelnou část plastového odpadu do spalovny, ale firma jej skládkuje a za to také platí.
„Pro záměr bude využito kompaktní strojní zařízení, které je certifikované a proces výroby oleje funguje probíhá v uzavřeném okruhu. S výstupy, olejem, bude nakládáno podle příslušných technických a legislativních norem a předávány budou autorizovaným osobám,“ ujišťoval.
zdroj: olomoucky.denik.cz