Olomoucké
Zelenenoviny.cz

Drobný elektroodpad patří do speciálních kontejnerů a s velkým elektroodpadem stačí zajet do nejbližšího sběrného dvora. 

 

 

Staré elektrospotřebiče do komunálního odpadu nepatří! Lidé v Olomouci to vědí a tříděním přispívají k ochraně životního prostředí. Jen za loňský rok odevzdali ke zpětnému odběru 273 500 kilogramů vysloužilého elektra. Díky tomu přispěli k úspoře elektřiny i produkci skleníkových plynů, snížili těžbu ropy a železné rudy, a recyklací se pokryla i část dodávek mědi nebo hliníku pro průmyslovou výrobu.

 

Jak se Olomoučané podíleli na ochraně životního prostředí, vyplývá z certifikátu, který městu vystavila společnost Elektrowin. Na každého obyvatele připadá 2,72 kg vytříděného vysloužilého elektra. „Díky environmentálnímu vyúčtování můžeme nyní přesně vyčíslit kolik elektrické energie, ropy a dalších surovin lidé recyklací ušetřili. A také přesně víme, o jaké množství jsme snížili produkci skleníkových plynů nebo nebezpečného odpadu,“ uvedl náměstek primátora Otakar Bačák.

 

Díky zodpovědnému přístupu Olomoučanů

• se podařilo uspořit produkci CO2 o 3 263,91 tun. To je stejné množství CO2, které pohltí 1 256 smrků,

• nebylo nutné vytěžit 160 343,65 litrů ropy. Takové množství pokryje spotřebu pohonných hmot auta pro 5 997 cest z Prahy do Brna po dálnici D1,

• došlo k úspoře 1 650 609,65 kWh energie. Asi stejné množství, jako kdybychom spustili cyklus myčky nádobí 1 650 610krát,

• podařilo se recyklovat 157 320,53 kg železa. Toto množství recyklovaného železa by bylo možné použít pro výrobu 6 448 ks nových praček, bez nutnosti těžby železné rudy,

• se recyklací vysbíraných spotřebičů podařilo získat 5 552,77 kg mědi. To by postačilo pro ražbu 987 159 1€ mincí nebo 6 859,51 kg hliníku, který by stačil na výrobu 457 301 plechovek o objemu 0,33 l.

 

Co se děje se zpětně odebraným elektrozařízením?

Přístroje jsou nejprve rozebrány na jednotlivé komponenty, ze kterých jsou odstraněny součásti obsahující nebezpečné látky (např. kondenzátory, baterie, atd.). Následně se součásti bez nebezpečných látek drtí a třídí podle druhu materiálu pro recyklaci.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Olomouc.eu

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Ecobat je nezisková organizace, která zajišťuje zpětný odběr a recyklaci použitých baterií a akumulátorů v ČR. Sběrná místa najdete snad na každém rohu, nyní jich je v republice více než 22 000. 

Každý máme možnost volby, chovat se zodpovědně a dát použitým baterií šanci na ‚druhý život‘, nebo to prostě neřešit. Zaměstnanci olomouckého magistrátu volí zodpovědnost. Do sběrných nádob v prostorách úřadu v roce 2020 vložili použité baterie v celkovém objemu 1 333 kilogramů. Od neziskové společnosti ECOBAT, která zajišťuje sběr a recyklaci baterií v České republice, za to obdrželi Osvědčení o přínosu pro životní prostředí.

 

„Jsme rádi, že také touto cestou můžeme přispět k ochraně životního prostředí. Z baterií, které jsme v loňském roce u nás na úřadě vybrali, bylo následnou recyklací získáno 866 kovonosných surovin, které budou znovu využity při výrobě nových produktů. Každá vytříděná baterie se počítá. Děkujeme všem, kteří se do sběru zapojili,“ oceňuje výsledek vedoucí oddělení odpadového hospodářství magistrátu Jana Matzenauerová.

 

Pokud by baterie skončily v běžné popelnici, putovaly by na skládku nebo do spalovny. V obou případech by se z nich uvolňovaly škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody.

 

Podle statistik společnosti ECOBAT se v České republice ročně vytřídí zhruba 45 procent baterií, které se dostanou do oběhu. To je necelá polovina. Jde přibližně o 1 700 tun. „Z toho vyplývá, že kolem 2 100 tun baterií končí neznámo kde. Vedle rozumné spotřeby baterií je proto nezbytné, aby lidé vybité baterie odnášeli na sběrná místa,“ uvádí Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která je v České republice zajišťuje sběr a recyklaci baterií.

 

Věděli jste, že …

Prostřednictvím recyklace je možné ze 100 kilogramů baterií získat 65 kilogramů druhotných surovin, které znovu slouží k užitku. Z tužkových baterií je to například ocel, zinek, mangan, nikl a měď. Z dalších typů baterií také olovo, kadmium, kobalt a stříbro. Tyto suroviny pak slouží k výrobě nových produktů využitelných například ve stavebnictví, ale třeba i kosmetiky, šperků nebo i hudebních nástrojů. Recyklací 10 kg baterií je získáno takové množství zinku, jaké je potřeba k výrobě mosazi pro jeden saxofon?

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: olomouc.eu

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Pramen řeky Odry je k nalezení ve Vojenském újezdu Libavá. Byl objeven v roce 1823, ale pro veřejnost se zpřístupnil až v roce 1991. Nachází se na soukromém objektu a od toho se odvíjí návštěvní řád. 1,5 km dlouhý úsek je veřejnosti zpřístupněn pouze o víkendech a ve státní svátky. 

 

Stovky metrů nových povalových chodníků, které návštěvníky zavedou podmočenou olšovou nivou k obnovenému hornímu prameni Odry i k vyčištěnému a upravenému tzv. dolnímu prameni. K tomu nové informační tabule o významu tohoto evropského toku i regionu, kde pramení. A také nové lavičky i další mobiliář. Ale především stabilizace vodního režimu v pramenné oblasti této významné moravské řeky, která leží v lokalitě zasažené v minulých letech kalamitou. To vše je součástí nové Naučné stezky k pramenu Odry, kterou v minulých dnech dokončily v Oderských vrších VLS.

 

Pramen Odry se nachází ve Vojenském újezdu Libavá, proto je k němu přístup veřejnosti omezen na víkendy a svátky, kdy zde neprobíhá výcvik vojsk. Asi 1,5 kilometru dlouhá trasa k němu vede od bezplatného parkoviště v obci Kozlov z velké části po účelové komunikaci. Poslední část dlouhou asi 250 metrů lesníci VLS nově osadili povalovým chodníkem, jehož okolí je nově vybaveno informačními tabulemi a osazeno lavičkami a dalším mobiliářem. V rámci prací byl ale především vyčištěn a revitalizován tzv. horní pramen, obnovy se dočkal také dolní pramen krytý přístřeškem.

 

„Hlavním cílem byla především stabilizace vodního režimu v této oblasti, tak aby bylo prameniště tohoto významného evropského toku zachováno a nedošlo k jeho ohrožení v podmínkách vyvolaných změnami počasí v posledních letech. Jako lesní hospodáři jsme si vědomi významu lesních ekosystémů pro stabilitu vodního režimu v krajině. A spojit tyto kroky se zvýšením důstojnosti tohoto místa, o které projevuje každoročně zájem stále více návštěvníků, i s osvětou o přírodním významu celé lokality Oderských vrchů, nám přišlo jako dobrý nápad,“ vysvětlil ředitel VLS Petr Král.

 

Pramen Odry se dříve nacházel ve vzrostlém smrkovém lese, který Vojenské lesy po eskalaci kůrovcové kalamity nahradily novou druhově pestrou výsadbou. Na informačních tabulích, kterými je stezka osazena, tak návštěvníci najdou příběh tohoto místa od jeho prvního dochovaného záznamu před třemi stovkami let majitelem spálovského panství Karlem Ferdinandem Schertzem, informace o přírodním bohatství jeho okolí, ale také o lesnické správě Oderských vrchů či historii jejich osídlení.

 

Naučnou stezku vybudovaly Vojenské lesy vlastními silami s nasazením zaměstnanců státního podniku.

 

„Na jaře počítáme ještě s několika drobnými úpravami, v současnosti si však o víkendech a svátcích mohou návštěvníci cestou k prameni naplno vychutnat zimní atmosféru Oderských vrchů,“ dodal Petr Král. 

 

Naučná stezka k prameni Odry
• Vyčištění, úprava dolního pramene (Oderbrunnen) a obnova horního pramene (Oderquelle)
• Vybudování 160 metrů povalových chodníků k dolnímu prameni a 80 metů po dubových hatích podmočenou olšovou nivou k hornímu prameni Odry
• Infotabule o vlastivědě Libavska, lesnictví, fauně a flóře v okolí pramene, i historii osídlení 
• Lavičky, obnova přístřešku a další mobiliář

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Vojenské lesy a statky ČR, s.p. 

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Akát je velice rychle opadavý strom, jehož existuje více než 15 druhů. 11 nových akátů bylo vysazeno na jednom z hlavních městských bulvárů v Olomouci. Díky tomu se pomalu vrací veřejná zeleň do ulic. 

 

 

Jedenáct nových stromů krášlí jeden z hlavních městských bulvárů v Olomouci. Na Masarykově třídě se v prosinci podařilo vysadit akáty a začít tak s postupným návratek veřejné zeleně v ulici.

Prvotní termín pro sázení stromů byl v listopadu, práci zahradníků tehdy ale zastavily neevidované síťové kabely. Plánovaná výsadba tak musela počkat do doby, než se vyjasní, zda jsou sítě funkční a kdo je jejich správcem.

Oslovili tedy veškeré veřejné síťaře a čekali na jejich vyjádření. Ani po měsíci se k nim ale nikdo nepřihlásil. S ohledem na situaci požádali o vyjádření odbornou firmu. Ta sítě prověřila a opakovaně na místě potvrdila, že jde o kabely staré a dávno odpojené. Poté se konečně výsadba mohla bez problémů uskutečnit.

Zahradníci vysadili jedenáct z původních třinácti akátů, které vytvoří část nového stromořadí na Masarykově třídě. Kabely, které se nakonec v zemi ponechali, jsou v těchto místech v takové hloubce, že kořenům stromů nevadí.

Vysazené akáty tvoří část linie nového stromořadí na Masarykově třídě mezi ulicemi Jeremenkova a Březinova. Porostou v zeleném pásu po levé straně ulice ve směru do centra a předznamenají tam postupnou obnovu zeleně. Na zkrášlení prostoru hlavního bulváru totiž město pořídilo studii.

Situace na Masarykově třídě je podle odborníků názornou ukázkou toho, jak složitá může být obnova veřejné zeleně ve městě. Stromy zde dříve byly, ale kvůli nekoncepční instalaci sítí v minulosti některé uhynuly a ty, které odumřely stářím, už zahradníci nemohli nahradit novou výsadbou kvůli ochranným pásům sítí.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Olomoucké listy 

Zdroj fota: pixabay.com

více …

V Přerově se nachází zóna Lagun. Naleznete zde malou a velkou Lagunu, obě jsou v těsné blízkosti řeky Bečvy a národní přírodní rezervace Žebračka. Tato oblast je oblíbená zejmená pro svá využití, např. relax či sport. Velká Laguna je uměle vytvořená nádrž, která nemá odtok ani přítok. Během mnoha let se zde vytvořila silná vrstva bahna, kterou se zástupci města rozhodli za pomocí bakterií odstranit. 

Dvě stě dvacet nákladních aut by se muselo dostat k velké Laguně a naložit na korbu bahno, aby byl výsledek stejný, jako při použití speciální bakteriální směsi, která fakticky bahno ze dna ,,požrala“. Dle zprávy v Laguně došlo k úbytku o 1 800 metrů kubických, a to se považuje za solidní výsledek. Spokojení jsou i rybáři, kteří nás už vloni upozornili, že jde touto pro přírodu šetrou metodou dostat ze dna usazeniny. 

 

Laguna patří k lokalitám Přerova, která lákají k návštěvě - vodní hladinu obklopuje příroda, v blízkosti je park i lužní les. Jenže zatímco ještě v 80. letech se tu lidé koupali, na konci 90. let by už tu - s trochou nadsázky - bahnem propadlo malé dítě.

 

V roce 2008 se proto zástupci města rozhodli, že Lagunu odbahní pomocí sacího bagru. Výsledkem byl úbytek 90 centimetrů bahna za 3 a půl milionu korun, nevýhodou ale bylo, že šest týdnů sem jezdila nákladní auta, která usazeninu převážela a ukládala na speciální místo.

 

V roce 2020 proto přišlo rozhodnutí, že bahno se bude likvidovat šetrnější a výrazně levnější cestou, a to pomocí speciálních mikroorganismů. Ty se dostaly do vody z loďky přerovských rybářů, kteří se o dávkování od jara loňského roku do podzimu starali – s aplikací už měli zkušenost z přerovského rybníku, který obhospodařují.

 

Úbytek bahna v Laguně pak i rybáři vyhodnocovali, aby měli představu, jak je prostředek účinný. Tloušťku měřili před aplikací a pak na podzim - v přesně daných osmi bodech. Úbytek byl v průměru 8 cm.

 

Přípravek dodala Přerovu firma Baktoma a město za něj zaplatilo 195 tisíc korun. Dříve byl přípravek použit i například při čištění Štrbského plesa.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Přerov.eu

Zdroj fota: Přerov

více …

Svátek Tří králů signalizuje, že se doba Vánoc nachýlila k závěru. Kam tedy s odstrojenými vánočními stromky a co s nimi po svozu bude? Olomoučany potěšila informace, že ze stromků vznikne přirozenou cestou zahradní hnojivo.

 

Vánoční stromky sváží Technické služby města Olomouce už od 4. ledna. Využívají k tomu posilová vozidla ve frekvenci minimálně tří svozů za týden. Od 19. ledna navíc budou stromečky svírány při běžném svozu nádob s bioodpadem a od února pak spolu s odpadovými nádobami směsného komunálního odpadu.

Vánoční stromky sváží Technické služby města Olomouce už od 4. ledna. Využívají k tomu posilová vozidla ve frekvenci minimálně tří svozů za týden. Od 19. ledna navíc budou stromečky svírány při běžném svozu nádob s bioodpadem a od února pak spolu s odpadovými nádobami směsného komunálního odpadu.

 

Kam stromečky ukládat? Nejvhodnější je ukládat je vedle stanovišť tříděného odpadu. Je možné je ukládat také ve sběrných dvorech, případně je naložit rozřezané do BIO nádob tak, aby při vývozu bylo zavřené víko. Jen v tomto stavu je odpadová nádoba možná vyvézt.

 

Stromky následně vozí technické služby do kompostárny v Křelově, ostatně stejně jako každý další bioodpad z Olomouce. V kompostárně se pak bývalé vánoční symboly přirozenou cestou promění v zahradní hnojivo.

 

V uplynulých letech bylo z ulic Olomouce odvezeno vždy 40 až 50 tun stromečků.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: olomouc.eu

Zdroj fota: pixabay.com

více …